3. plátno cyklu Slovanská epopej: Zavedení slovanské liturgie (1912)

V druhé polovině 8. století vedli germánští křesťanští misionáři křížovou výpravu Velkomoravskou říší. V pokusu zamezit zániku jazyka Slovanů, požádal kníže Rostislav dva sečtělé mnichy ze Soluně, Cyrila a Metoděje, aby přeložili Bibli do staroslověnštiny. Proti tomuto kroku se vymezili němečtí biskupové a Metoděj se musel vydat do Říma, aby myšlenku překladu bránil. V Římě se mu podařilo získat svolení v této práci pokračovat a za svoje zásluhy byl jmenován arcibiskupem Moravy.

Cyrilův a Metodějův překlad byl nesmírně důležitý v otázce přežití slovanských jazyků v následujících stoletích a tito dva bratři se stali jedněmi z nejoblíbenějších svatých všech Slovanů.

Muchovo třetí plátno cyklu zobrazuje Metodějův triumfální návrat z Říma na Velkou Moravu. Metoděj je postava s plnovousem v levém předním plánu obrazu podpíraná párem jeho stoupenců. Kníže Svatopluk, následovník knížete Rostislava, sedí na trůně v pravé části plátna a naslouchá knězi, který čte dopis od papeže. V pravém horním rohu malby vidíme stylizované postavy vládců, kteří šíření křesťanství ve staroslověnštině podporovali, Borise I. a knížete Igora se ženami. V popředí vidíme postavu mladíka se zaťatou pěstí a s kruhem v pravé ruce, který symbolizuje sílu a jednotu Slovanů.