20. plátno cyklu Slovanská epopej: Apoteóza z dějin Slovanstva (1926) (1926)

V posledním díle cyklu chtěl Mucha na plátně znova představit všechna témata z devatenácti předchozích částí epopeje a oslavit nezávislost slovanských národů.

Malba se skládá ze čtyř různých částí charakterizovaných čtyřmi různými barvami. Každá z nich reprezentuje po sobě jdoucí období historie Slovanů. Modrá v pravém dolním rohu malby představuje rané období slovanské historie, červená v pravém horním rohu krveprolití v husitských válkách ve středověku. Postavy zahalené stínem níže na obraze představují nepřítele a opakované útoky na slovanské kmeny. A konečně žlutý pás ve středu osvětluje české a slovenské vojáky, kteří se vrací z první světové války, a signalizuje pád Rakousko-Uherska a úsvit nového věku Slovanů. Mladí chlapci vojáky zdraví a mávají jim zelenými větvičkami. Postava s odhalenou hrudí v centru obrazu je ztělesněním nové, silné a nezávislé republiky, kterou vede a chrání za ní stojící postava Krista.