Byly to právě ilustrace, díky nimž se Mucha poprvé dostal do povědomí širší veřejnosti. Má na svědomí celou řadu doprovodných ilustrací a vizuální pojetí mnoha knih a časopisů ve Francii, Spojených státech amerických i v Českých zemích (pozdějším Československu). Za ilustrace ke knize pohádek Xaviera Marmiera byl oceněn čestným uznáním na pařížském Salonu v roce 1892. Mezi další nakladatele, kteří pravidelně publikovali Muchovu práci, patřil Armand Colin, pro nějž Mucha ilustroval Scènes et Épisodes de l'Histoire d'Allemagne (1896–1898) autora Charlese Seignobose. Mucha také navrhl kompletní vizuální stránku (přebal, veškeré ilustrace a dekorace) ke třem knihám: Ilséa, princezna Tripolská Roberta de Flerse (1892), Le Pater (Otčenáš, 1899), která obsahovala jeho vlastní komentář, a Cloches de Nöel et de Paques Emila Gebharta (1900).