Milíč z Kroměříže byl sečtělý mladý teolog, který zastával důležité funkce jak v církvi, tak u dvora Karla IV. Zděšen nemravností a odpustky duchovenstva, rezignoval Milíč na své povinnosti a věnoval se po zbytek života městské chudině a kázání proti prohřeškům církve.

Roku 1372 jeho morální učení vyústilo v napravení několika prostitutek, které zasvětily svůj život pomoci chudým a nemocným. Karel IV. a několik dalších měšťanů darovalo své majetky a Milíč tak mohl nechat vybudovat útočiště, kapli a klášter zasvěcené Máří Magdaléně.

Mucha na plátně zobrazuje výstavbu útočiště pro kající se lehké děvy. Milíč, nenápadná postava v modrém plášti s dlouhou šedou bradkou, káže shora z lešení. Kající se ženy vyměňují své šperky za bílé hábity, což naznačuje jejich znovunabytou čistotu. V popředí vidíme ženu v červeném, zacpaná ústa jí brání v šíření pomluv.