Jan Hus, narozen roku 1374, byl jedním z nejvlivnějších kněží hnutí české reformace. Odmítal výstřednosti tehdejší katolické církve a prohlašoval, že Bible je jediným pravým zdrojem božího slova. V roce 1414 byl povolán, aby bránil své učení na koncilu v Kostnici. Navzdory tomu, že byl pod ochranou císaře Svaté říše římské Zikmunda Lucemburského, byl prohlášen za kacíře a následující rok upálen na hranici. Jeho smrt podnítila rebelie mezi českými nacionalisty, které vyvrcholily husitskými válkami.

Mucha zobrazuje Husa, jak káže uchvácenému publiku v pražské Betlémské kapli v roce 1412. Jan Žižka, budoucí vojenský vůdce husitů, stojí u zdi na levé straně, zatímco královna Žofie, manželka krále Václava IV., sedí pod červeným baldachýnem a pozorně naslouchá se svými dvorními dámami po boku.