Kolem roku 1430 byl Řím nucen uznat sílu a odhodlání husitského hnutí a oficiálně přijmout přesvědčení kališnické církve v ujednáních známých jako basilejská kompaktáta.

V roce 1458 si České země zvolily svého prvního původem českého krále po 150 letech, Jiřího z Poděbrad, který se stal nesmírně populárním panovníkem. V roce 1462 vyslal Jiří delegaci do Říma, aby zde potvrdil své zvolení a církevní privilegia udělená kališnické církvi v basilejských kompaktátech. Ale nejen že papež Pius II. odmítl úmluvu uznat, poslal navíc jednoho ze svých kardinálů zpět do Prahy, aby Jiřímu z Poděbrad nařídil kališnickou církev zakázat a navrátit České království pod římskou nadvládu.

V této malbě zobrazuje Mucha kardinála Fantina při návštěvě Prahy a jeho následnou konfrontaci s králem Jiřím. Kardinál Fantin v červeném rouše zaujímá arogantní postoj, zatímco král na důkaz vzteku a vzdoru převrhne svůj trůn. Jeho odmítnutí uznat autoritu papeže se setkává s úžasem a ohromením mezi členy jeho dvora. Chlapec v přední části obrazu zavírá knihu s nápisem „Roma“ (Řím) a ukazuje tak, že doba spolupráce s Římem je u konce.